Strom
„Včerejšek je pouhou vzpomínkou dneška, zítřek je dnešním snem,“ vyfotila si tehdy, co stálo na náhrobku Krejči seniora. Koukala na to, nechápavě a se zhnusením. Hnusilo se jí tenkrát už všechno. „Starej pruďas,“ spílala mu v duchu. „Svýho psa měl radši než svou starou,“ vzpomínala na ženu, co za mužem pajdala o berlích, když venčil psa. Nezastavil, neohlédl se. „Kdo s tebou, Krejčo, mohl soucítit? Kdo tě mohl mít rád?“ vrtěla hlavou a hledala si polohu.