Strom

  „Včerejšek je pouhou vzpomínkou dneška, zítřek je dnešním snem,“ vyfotila si tehdy, co  stálo na náhrobku Krejči seniora. Koukala na to, nechápavě a se zhnusením. Hnusilo se jí  tenkrát už všechno.  „Starej pruďas,“ spílala mu v duchu.  „Svýho psa měl radši než svou starou,“ vzpomínala na ženu, co za mužem pajdala o  berlích, když venčil psa. Nezastavil, neohlédl se.  „Kdo s tebou, Krejčo, mohl soucítit? Kdo tě mohl mít rád?“ vrtěla hlavou a hledala si  polohu.